Daň z nemovitosti se musí přiznat do konce ledna. Týká se to i vás?
Do konce ledna je ze zákona daný termín pro přiznání daně z nemovitých věcí. Koho se tato daňová povinnost týká a jsou nějaké zásadní změny pro rok 2022? Připravili jsme pro vás průvodce s odpověďmi na nejčastější otázky, které by vás mohly zajímat.
Povinnosti podat daňové přiznání mají obecně ti, kteří se v roce 2021 stali majiteli nové nemovitosti, ať už bytu, domu nebo třeba pozemku. Stejná povinnost se týká všech, kteří v uplynulém roce provedli přístavbu, nástavbu nebo ji likvidovali, změnil-li se tím druh či výměra pozemku. Na daňové přiznání nesmí zapomenout ani, kteří loni stavbu kolaudovali.
„Je třeba mít na paměti, že termín pro podání daňového přiznání z nemovitých věcí se letos vrací co se týče termínu do svého normálu a je nutné ho podat do 31. ledna – na rozdíl od loňského roku, kdy byl termín kvůli mimořádně špatné pandemické situaci posunut na začátek dubna. U daně z nemovitých věcí je specifikum, že se podává vždy na rok dopředu – to znamená, že teď do konce ledna zaplatíte daň na rok 2022. Pokud jste o zápis do katastru zažádali v roce 2021, ale bude proveden až letos, máte ze zákona prodloužený termín pro podání daňového přiznání. Týká se vás lhůta do tří kalendářních měsíců, které následují po měsíci, v němž k zápisu došlo,“ vysvětluje Jakub Kindl, spolumajitel rodinné realitní kanceláře Domov Reality.
Jak to je v případě prodeje či darování nemovitosti
Návštěva daňového úřadu čeká i ty, kteří už nevlastní žádnou nemovitost, protože ji v minulém roce prodali či darovali. „I tuto skutečnost musíte dát finančnímu úřadu vědět. Pokud tuto skutečnost neoznámíte a neodhlásíte se tím od daně z nemovitých věcí, může vám časem ve schránce přistát složenka, přestože už byste technicky vzato neměli za co odvádět daň. I za neoznámení vám v krajních případech hrozí sankce. Včasným odhlášením ušetříte čas i nervy, které byste museli jinak vynaložit na komunikaci s úředníky,“ vysvětluje Kindl z Domov Reality.
Jak se daň z nemovitosti počítá
V podstatě můžeme říct, že daň z nemovitých věcí se skládá ze dvou částí – v jedné části se počítají pozemky, v druhé stavby. Finální výši daně určují celkové metry čtvereční vlastněných nemovitostí a následně sazby či koeficienty, které přiřazuje a určuje stát dle jednotlivých typů nemovitostí. Ve výsledku tak za byty a rodinné domy ve větších městech zaplatíte více. Svým rozhodnutím o koeficientu má tak na konečnou výši daně vliv radnice, do jejichž rozpočtu vybrané peníze na těchto daních míří. Uvedené sazby najdete v pokynech k daňovému přiznání, koeficienty pro vaše město si můžete najít online ve vyhledávači na webu finanční správy.
