Stavební úpravy – okna

Okna a dveře jsou neoddiskutovatelné atributy ložnice. Jejich řešení se může měnit podle typu dispozice, funkčnosti, potřeby osvětlení a prosvětlení, větrání apod. Podružný není ani estetický a harmonický výsledek, který koexistuje dohromady s ostatními prvky ložnice. Potřeba je zamyslet se i nad rozvodem elektro, vypínačem (vč. regulátoru osvětlení) a dostatkem zásuvek pro případné lampičky, LED osvětlení, rádio, CD přehrávač aj. Totéž platí o zasíťování stran počítače, TV a připojení různých periférií dle potřeby.

Oko – do duše okno

Někdo moudrý řekl, že: „Oko – do duše okno“. Zkusíme-li toto rčení z opačného konce, pak okno nám pomůže pohlédnout do duše. Není to až tak nesmyslné, jak by se na první pohled zdálo. Ono okno nám mimo jiného slouží k tzv. optické pohodě. Optická pohoda je soulad funkčního, psychického a estetického působení rozměrů a tvarů v prostoru, zařízení a jejich interakce a barev interiéru, včetně osvětlení. Je tam obsažen i stav duše? Je, no tak vidíte. Stejně tak paprsky, padající barevnou vitráží gotického rozetového okna kostela, jsou jakýmsi mystickým světlem, které se dotkne duše člověka stojícího zde v pokoře před nádherou sakrální architektury a umem našich předků. Opět zde máme určitý stav duše vycházející z vizuálního prožitku.

Takže kritéria pro rozdělení oken by mohla být asi taková:

1) Osvětlení – Budiž světlo

Dopadající světlo rozlišujeme na denní, umělé a sdružené. Podle soustředění světlo rozdělíme na celkové nebo převážné, dále lokální a kombinované světlo. Při práci je dáno osvětlení normou, ale při odpočinku toto není striktně vymezeno. Okno nám umožňuje využívat světlo denní a jeho soustředěnost je možné regulovat na různou intenzitu i velikost osvícené plochy.

Je pochopitelně vhodné z úsporných i praktických důvodů využívat denní rozptýlené světlo v co největší míře pro činnost, která tomu odpovídá. Stejně tak je nutné mít možnost toto světlo regulovat nebo utlumit na minimum (někdo vyžaduje při odpočinku kupř. plnou tmu). Pochopitelně hovoříme o standardních prostředcích pro tuto regulaci a pomineme, že již existují v rámci výzkumů skla, která mohou měnit svoji propustnost až po úplné zatmění. Pro ostatní způsoby osvětlení předpokládejme osvětlení umělé, za pomoci osvětlení žárovkou, zářivkou, LED diodami nebo jejich obdobou, včetně jejich kombinace navzájem. Stejně tak lze toto osvětlení kombinovat s osvětlením denním.

Kvalita denního světla je dána tvarem a sklonem okenní výplně, typem skla, popř. fólie na něm, roletami, markýzami, slunolamy, denní a roční dobou a pochopitelně v globále orientací místnosti. Orientaci místnosti jsme zmínili v minulé části a tak se vrhneme na ostatní kritéria.

Množství světla je mimo jiné dáno poměrem osvětlené plochy a plochy oken. U pracovních prostor by měla být plocha okna alespoň 1/20 pracovní plochy. U obývacího pokoje je to 1/14 celkové plochy místnosti. Celková šíře oken by měla tvořit min. 1/10 celkového obvodu stěn dané místnosti. Výše parapetu by měla být menší nebo rovna 900 mm. Minimální výška skleněné plochy by měla být 1300 mm. U střešních oken by měla být plocha tím větší, čím větší je úhel dopadu světla. Pochopitelně velikost, tvar a typ oken je dán mnoha faktory. Jejich umístění ve zdivu kamenném, cihlovém, hrázděném, v železobetonových konstrukcích, střešním plášti, v sádrokartonu aj. To vše má vliv na typ, barvu, materiál, řazení, počet a velikosti oken. Jinak se pracuje s oknem v cihelném zdivu (u klasické stavby), a jinak ve střešní výměně mezi krokvemi (u střešní vestavby), jinak mezi sloupy a průvlaky ocelové konstrukce (u loftového bydlení).

Rozmanitost oken

Z energetického hlediska jsou okna jedním z nejslabších článků kvality bydlení a tepelné pohody v místnosti. Proto je třeba velmi opatrně hledat konsenzus mezi plochou okna a možným únikem tepla v zimních měsících a naopak neúměrným přehříváním místností v letních, slunných měsících. Existují pochopitelně různé způsoby, jak tyto jevy omezit. Kupříkladu zmiňované fólie, které odrážejí nechtěné sluneční záření, jsou účinné, ale zároveň markantně snižují propustnost světla. Jedno je vykoupeno druhým. Jsou na trhu pochopitelně okna s dvojsklem i trojsklem, s inertním plynem, argonem, kryptonem či xenonem uvnitř, s pokovením vnitřního líce, vnějšího skla aj. zajímavosti. Pak se na trhu objevují okna typu ohřívaných skel, odrazné fólie vypnuté v rámečku mezi skly, popř. fotovoltaiky přímo ve skle. Jako u jiných technických vymožeností se některé nápady uchytí a „zdomácní“ v našich bytech nebo zmizí nenávratně v propadlišti dějin. A opět jsme na začátku. Co nám dovolí peněženka a je rozumné v poměru „cena – výkon“.

Nelze ovšem brát vyjmenovaná hlediska na lehkou váhu, protože bydlení obecně zařizujeme na dlouhou dobu. Docílit například vlastností pasivního bydlení je určitě z dlouhodobého hlediska a stávajících cen energií vhodné.

2) Přirozené větrání – aerace, no prostě otevřete okna dokořán…

Okna nám slouží k přirozené výměně vzduchu v místnosti, ke změně tepelné pohody aj. V dnešní době se dodávají okna s vícepolohovým kováním, s mikroventilací. V případě, že ložnice není vybavena klimatizací nebo systémem s centrální rekuperační jednotkou, nastupuje klasický způsob větrání. Při otevřeném okně vstupuje studený vzduch při spodním líci okna, dále při podlaze. Teplý vzduch naopak odchází při horní hraně okna. U přirozeného větrání je dobré v zimních měsících větrat krátce, aby se vyměnil v místnosti vzduch, ale tepelná pohoda se příliš nezměnila. Zmiňovaná mikroventilace je vhodná v místnostech, kde je předpoklad vodních par ve vzduchu. To platí i o naší ložnici.

V noci mikroventilace umožňuje postupnou výměnu vzduchu tak, že se páry nesráží na studeném skle a nevzniká nevhodný kondenzát. Kromě vlhkých map na zdech pod okny, může kondenzát způsobovat vznik plísní, které do zdravého bydlení rozhodně nepatří. Dalším faktorem v této hře je topení společně s radiátory. Tyto by měly být nejlépe pod okenním otvorem. Parapet ani závěs by neměl radiátor zakrývat a bránit mu ve funkčnosti a volné cirkulaci vzduchu. Najít rovnováhu mezi tím, že vzduch v ložnici by neměl být na spaní suchý, ale taky by neměl kondenzovat, je někdy velmi obtížné. Totéž platí o nákupu nových oken. Zde opravdu vybízím k opatrnosti a rozvážnosti. V této chvíli je více než vhodné poradit se s odborníky. Reklama je vždy o krok před vámi a ještě jsem neviděl obchodníka, který by si podřízl větev tím, že by vám řekl, že to, co vám nabízí (někdy nutí), nestojí za nic.

Přece superlativy lze označit skoro cokoliv i zcela banálního. Když přijdete do banky, nestane se vám, že by dotyčný úředník řekl, že jejich úrok je stejný jako jinde. Ani vám neřekne, že jinde pořídíte lépe. Jak poznáte tu dobrou nebo nejlepší banku? Prostým porovnáním čísel? Počkejte kupříkladu po fixačním období, kdy vám úrok zvednou tak, až vám to milé nebude. Pak vám ta čísla zamíchají tak, že budete marně vzpomínat, proč jste si vybrali zrovna toto řešení. A takových bank je u nás přes čtyřicet a všechny jsou nejlepší, a co víc, mají vás rády. No hlavně tedy vaše peníze. Kolik asi je firem, co se živí prodejem oken? Hodně – a stěží vám asi řeknou, že toto dvojsklo je dovezeno z … a je natolik nekvalitní, že izoluje mizerně a po dvou letech budete mít plesnivá nejen okna, ale i stěny, soudně znalecký posudek stojí další peníze, záruka bude diskutabilní. Na závěr vám doporučí: „Větrejte stále.“ To je ta rada, kterou jste postrádali.

I toto jsou příklady, které s sebou tahle doba nese. Existují sice koeficienty prostupu tepla, měření množství prostupu slunečního záření (viditelného, ultrafialového nebo infračerveného) atd. Kdo z nás ale pozná, zda je to pro vaše řešení dobře nebo špatně. Paradoxně někdy poslouží lépe stará zdvojená okna (která nás štvala svými netěsnostmi a oprýskaným lakem), než nová krásná plastová okna s dvojsklem, stále orosená, kde za rok máte v koutech černou plíseň. Potom je každá rada drahá, Savo a podobné protiplísňové nástřiky, už pak jsou jen chabým, krátkodobým řešením. Vzhledem k tomu, kolik úsilí a času věnujeme nákupu např. mobilu, který má cenu od 2 do 15 tisíc a životnost pár let, je dobré tuto nesrovnatelně vyšší investici do oken nepodcenit.

3) Okna podle tvarů a otvírání – neví někdo, jak se to okno otvírá?

Pryč jsou časy, kdy se vlastnosti oken omezovaly na rámeček s tenkou zvířecí kůží, promaštěným papírem, slídou, či sklem litým do olověných šablon. Teď se podíváme, co nám přinesl postupný vývoj oken.

Především je možné okna rozdělit podle materiálu na:

• plastová
• hliníková
• ocelová
• dřevěná
• kompozitová
• kombinace těchto materiálů

Hovoříme-li o materiálech oken, potom můžeme kupříkladu zmínit velmi žádaná okna z tzv. europrofilů, což jsou hranoly z dubu, smrku, modřínu nebo meranti. Profil okna je tvořen třemi nebo čtyřmi kvalitními hranoly dané dřeviny. Tyto jsou proti sobě převrácené zrcadlově a lepené do kompaktního profilu, což zaručuje pevnost a tvarovou stálost. Povrch je ošetřen impregnací, základním nástřikem a dvěma konečnými nástřiky. Tento typ okem je velmi kvalitní, stálý a ekologický.

Podle velikosti a umístění:

• klasická s parapetem (parapet či sokl v různé výšce)
• okna na celou výšku stěny (francouzská okna – okno kombinované s dveřmi)
• okna typu světlíku (nadedveřní nebo bilaterální v ploše mezi nestejnými rovinami střech)
• celoplošná (celistvá, někdy suplují funkci stěny)
• dělená (s okenními tabulemi)
• sdružená (více oken s mezilehlými sloupky)

Zdaleka nekončíme, okna lze dále dělit dle otvírání:

• otočná, otvíravá, dovnitř nebo ven podle krajního líce okna
• otočná, otvíravá dle středu nebo excentricky
• sklápěcí (překlápěcí)
• výklopná
• kyvná
• posuvná (horizontálně)
• výsuvná (vertikálně)
• pevná

No, a aby toho nebylo málo, tak podle konstrukce lze okna rozdělit na:

• jednoduchá
• dvojitá
• zdvojená
• dvojitě zasklená okna se sdruženými křídly

Podle počtu křídel můžeme rozdělit okna na:

• jednokřídlá
• dvojkřídlá
• trojkřídlá
• čtyřkřídlá
• a tak můžeme pokračovat dále…

Rozdělit okna lze i podle typu zasklení a funkce:

• tepelně-izolační sklo
• zvukově-izolační sklo
• protisluneční sklo
• bezpečnostní sklo
• ornamentální sklo

Jako příklad bezpečnostních hledisek, kupříkladu střešních oken, jsou skleněné výplně z kaleného, bezpečnostního skla nebo potah bezpečnostní fólií. Proč to? Pochopitelně okna mohou být zdrojem možného násilného vniknutí, ale i zcela prozaicky mohou okna zničit kupříkladu kroupy. Jako příklad pevnosti střešních oken ukazují prodejci test, kdy na plochu okna, položeného na dvou hranolech vstoupí dospělý muž a projde se po něm. Tahle alternativa je trochu divoká, nicméně kroupy velikosti vejce, nejsou nic tak neobvyklého. Co se tyká tepelněizolačních vlastností, pak dvojsklo ve srovnání s jednoduchým pomůže uspořit až 40 – 48% (trojsklo 65%) nákladů na vytápění. Podružná není ani ochrana proti hluku.

Trochu samostatnou kategorií jsou střešní okna, která mohou být:

• kyvná (kolem střední osy)
• vyklápěcí (kolem osy v horním líci)
• vyklápěcí a posuvná
• jejich kombinace
• popř. speciality typu vyklápěcí s vertikální okenní částí, ze kterých lze přestavěním udělat malý balkón či lodžii s parapetem

4) Okna podle typu zastínění – stínící prvky

• Okenice
• Rolety
• Markýzy
• Pergoly
• Slunolamy
• Jiné stínící lamely či clony, případně jako součást fasády

5) Okna jako možnost komunikace, případné vizuální spojení s vnějším prostředím – sousedko, kampak běžíte…?

Toto hledisko vypadá v dnešní uspěchané době takřka pošetile, ale opak je pravdou. Spojení s vnějším světem, zelení, životem vně, je neoddiskutovatelným parametrem kvalitního bydlení. U střešních oken se často používá spodní vložené svislé okno, které umožní rozšířit pohled do ulice, dvora či zeleně. Jinak se doporučuje u půdních bytů část oken svislých, jako součást lodžie, mansardy apod. V opačném případě je „půdní“ bydlení odkázáno na pohled do korun stromů a do nebe. Někdy je to příjemné, ale dlouhodobě se toto řešení nedoporučuje. To stejné platí o ostatních typech oken. Oblíbená komunikace z oken, vyprovázení návštěv, popř. přehled o dění v ulici, je pro někoho neodmyslitelným koloritem. U starých lidí, kteří se leckdy cítí opuštění, je vyhlížení z oken často jedním z mála kontaktů s okolím. Ze sociálního hlediska je to pro tyto lidi velmi důležitý moment, i když tento fenomén okolí mnohdy vnímá jako ztracený čas či obtěžování. Jako vždy se jedná o úhel pohledu.

Pochopitelně nezapomínáme na podstatu našeho článku, kterou jsou LOŽNICE. Ovšem valná část hledisek v tomto i dalších článcích má obecnou platnost i pro jiné části našeho bydlení. Pokud máme slušně „nazbrojeno“, a o to se zde pokoušíme, aplikace na dílčí řešení vaší dispozice je velmi snadná.